Webovka Moniky

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: German Pinscher; čes.: Německý pinč
PŮVOD:
Německý pinč (German Pinch) je plemenem, které vzniklo v Německu na konci 18. a začátkem 19. století.
Odnepaměti se vyskytovali na německém, ale i českém venkově a plnili tam nejrůznější úkoly : lovili krysy, hlídali dvůr, doprovázeli formany a povozníky. V době 1. světové války byl Německý pinč velice populární jako veselý, život milující, bedlivý a ostražitý společník.
Nejblíže má pravděpodobně k původnímu typu pinče, od něhož byli později odvozeni dnes známější Dobrmani a malí hladkosrstí pinčové, a také plemena, vzniklá na základě Německého pinče na začátku 19. století. Od svých předchůdců se vyznačuje tím, že se zdržuje pouze ve své vlasti.
POPIS:
Německý pinč (German Pinch) je plemenem služebních psů. Jako druhé označení se používá – Standardní pinč.
Je to středně velký hladkosrstý pes kvadratické tělesné stavby, působící velmi elegantním dojmem. Hlavu má dlouhou, s vysoko nasazenýma překlopenýma ušima, je klínovitá, ve tvaru písmene V, se suchou a pevnou mordou. Oči jsou menší a dosti výrazné. Uši má vysoko posazené. Krk je dlouhý a svalnatý. Hřbet má rovný a krátký, jeho délka odpovídá jeho výšce v kohoutku. Ocas je vysoko nasazený, u základu silný, směrem ke konci se zužuje. Přední i zadní končetiny má pevné a rovné, zadní končetiny mají dobře zřetelná skloubení.
VÝŠKA:
Německý pinč (German Pinch) má v kohoutku 45 až 50 cm.
VÁHA:
Německý pinč (German Pinch) váží v rozmezí 11,5 až 16 kg.
SRST:
Německý pinč (German Pinch) má krátkou a leskou srst, která je hustá a dobře přiléhavá. Zbarvení je: v základě vždy černé s pálením, ale také rezavé a tmavě hnědé se žlutým pálením, plavé.
CHARAKTER:
Německý pinč (German Pinch) se velice dobře cvičí. Vyniká svým veselým a hravým charakterem, který si udržuje až do stáří. Je to temperamentní, pozorný a pohyblivý pes. Po svých vesnických předcích zdědil přirozenou ostrost a schopnost si v každé situaci poradit. Je velmi učenlivý a inteligentní, obzvláště dobře hlídá. I když je Německý pinč na potravu, péči o srst i na prostor nenáročný, lze ho doporučit jen zkušenějším chovatelům. Při nesprávné či nedostatečně důsledné výchově z něj totiž snadno může vyrůst těžko zvladatelný paličák či rváč, nebo naopak útočný bázlivec.
Vyžaduje si neustálou společnost svého pána.
PÉČE:
Německý pinč (German pinch) je velice vhodný pro chov v bytě. Potřebuje zajistit dostatek pravidelného pohybu. Má srst jen nenáročnou na péči, nezapomínejte ji 1 až 2 krát týdně kartáčovat a otřít hadříkem. V období línání pravidelně odstraňujte chlupy gumovou rukavicí. Nezapomínejte mu čistit ouška a zvukovod a zastříhávat drápky.
PLEMENO:
FCI II. - Pinčové a knírači, molossoidní plemena a švýcarští salašničtí psi.
Sekce 1 - Pinčové a knírači s pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
NP
ČÍSLO STANDARDU:
184/ 16. 10. 1995 (Německo)


Historie vzniku plemene...
Německý pinč patří mezi nejstarší plemena německých psů. V pradávných dobách byl nazýván jako stájový pinč. Žil totiž převážně v koňských stájích. Byl vynikajícím chytačem krys a ještě lepším hlídačem domácího dvorku i celé usedlosti. Pásl ovce, doprovázel vozy i kočáry.

V 19. století byli tito pinčové široce rozšířeni, a to ve 2 variantách:
1.)hrubosrstý
2.)hladkosrstý


Hladkosrstý pinč byl předkem takových plemen, jako byli: trpasličí pinčové, dobrman a pravděpodobně také hladkosrstý rakouský pinč.
Hrubosrstý pinč byl základem vzniku plemena schnauzer.
První popis pinče byl zaznamenán v roce 1836 německým vědcem Reichem Bockem.
Hrubosrstého pinče, který měl výšku asi 30 cm podrobně popsal Gering v roce 1880.
V současné době je pejskem chytrým, oddaným, hravým a nenáročným na péči a na podmínky chovu. Stal se tak nejen pomocníkem člověka, ale také jeho vítaným společníkem.